|
|
Imunosuprese po transplantaci kryokonzervovaných tepenných alloštěpů v experimentu.
Špunda, Rudolf ; Špaček, Miroslav (vedoucí práce) ; Moláček, Jiří (oponent) ; Rohn, Vilém (oponent)
SOUHRN Cílem experimentální práce bylo zhodnocení vlivu imunosuprese pomocí takrolimu na rejekci kryokonzervovaných aortálních alloštěpů na potkaním modelu, který byl nastaven tak, aby simuloval techniky a postupy používané v klinickém programu transplantace kryokonzervovaných tepenných alloštěpů. Kryokonzervované alloštěpy abdominální aorty jsme transplantovali mezi kmeny potkanů Brown-Norway a Lewis. Imunosupresi pomocí takrolimu v dávce 0,2 mg/kg/den jsme podávali intramuskulárně od 1. (skupina TAC1), respektive od 7. (skupina TAC7) do 30. pooperačního dne. Neimunosuprimované skupiny po isogenní (ISO) a allogenní (ALO) transplantaci sloužily jako kontrola. Třicátý den po transplantaci jsme štěpy explantovali, histologicky a imunohistochemicky jsme zhodnotili destrukci cévní stěny a infiltraci imunokompetentními buňkami. Dále jsme hodnotili koncentraci donor specifických anti-MHC protilátek v periferní krvi. Cévní stěny alloštěpů v obou imunosuprimovaných skupinách nejevily 30. pooperační den žádné známky destrukce a nebyla v nich zaznamenána žádná depozita imunoglobulinu G. Adventiciální infiltrace MHC II pozitivními buňkami byla ve skupině ALO signifikantně vyšší než u obou imunosuprimovaných skupin (ALO 20,7±6,7, TAC1 5,9±5,5, TAC7 6,1±5,1, P <0,001). Koncentrace anti-MHC protilátek I. a II. třídy byla...
|
|
|
Role B buněk v transplantačních reakcích
Brožová, Jitka ; Slavčev, Antonij (vedoucí práce) ; Stříž, Ilja (oponent)
Hlavním problémem při transplantaci ledvin je vývoj celulární a protilátkami zprostředkované (humorální) rejekce. Za poslední desetiletí, díky zlepšení účinnosti imunosupresivních léků, došlo ke zlepšení prognózy na přežití transplantovaných orgánů. Nicméně, humorální rejekce stále zůstává velmi závažným problémem u rizikových pacientů, protože může trvale poškodit štěp. Vzhledem k tomu je nutné již před transplantací rozdělit pacienty s vysokým a nízkým rizikem vzniku protilátkami-zprostředkované rejekce. Současná imunogenetická vyšetření před transplantací zahrnuje, kromě HLA typizace, detekci panel-reaktivních protilátek pacienta. Avšak ta neposkytuje informaci o B buňkách, které se účastní humorální odpovědi příjemce ledviny. Z toho důvodu se předložená diplomová práce zabývá analýzou B buněčné reaktivity a její regulace u transplantovaných pacientů. V této retrospektivní analýze jsme zkoumali hladiny faktoru regulující funkci B lymfocytů (BAFF). Z dosud publikovaných prací vyplývá, že BAFF by mohl sloužit jako marker humorální rejekce. Dále jsme se zaměřili na B lymfocyty a jejich schopnost produkovat protilátky pomocí metody IgG ELISpot (Enzyme-linked immunosorbent spot). V literatuře se uvádí, že IgG ELISpot by mohla predikovat produkci protilátek a tudíž predikovat riziko vývoje humorální...
|
|
|
Genetic and molecular factors influencing the outcome of solid organ transplantation
Pavlova, Yelena ; Slavčev, Antonij (vedoucí práce) ; Kalina, Tomáš (oponent) ; Mrázek, František (oponent)
Souhrn transplantovaných orgánů. Rejekce je reakci imunitního systému příjemce proti neshodným rejekce) mechanizmy. Mezi genetické faktory, které mohou mít - like receptorů (KIR), cytokinové polymorphysmy a další geny. Předtransplantační vyšetření těchto faktorů - Molekulární faktory - - v krvi příjemce můžou jednak napomoci hodnocení rizika rejekce, jednak sloužit jako mark a závěry jsou následující. Etnikum hraje velkou roli v distribuci KIR genů, genů KIR ligandů a v zastoupení jednotlivých KIR haplotypů. Toto se můsí brát do úvahy při extrapolaci údajů získaných z jiných etnických skupin a při provádění srovnávacích studií. Naše studie prokázala, že kombinovaná produkce protilátek proti HLA I. a II. třídy je nejrizikovější pro vznik humorální rejekce jak u příjemců ledvin, tak u příjemců srdce, zatímco předtransplantační produkce MICA protilátek nemá výrazný vliv na výskyt humorální nebo buněčné rejekce. Koncentrace sCD30 před a/nebo po transplantaci není dostatečně spolehlivým samostatným prediktorem AMR a/nebo CR u příjemců ledvin. Avšak u pacientů s protilátkami proti HLA antigenům, měření koncentrace sCD30 napomáhá k detekci pacientů s největším a nejnižším rizikem rejekce. Jsme také zjistili, že hodnoty růstového faktoru hepatocytů (HGF) naměřené před a po transplantaci nejsou v přímé korelaci s...
|
host ::
RSS.